A máme tu další víkend a tentokrát to padlo na město Grenoble. Vyjeli jsme už ráno v 8 hodin a cesta měla trvat 3 hodiny, ale trvala 11 hodin. Vzali jsme si starší auto a po dvou hodinách se rozsvítila červená kontrolka. Protože jsme nikdo nerozuměl autům, zavolala jsem tátovi. "Došla vám kapalina," říkal. A opravdu, jenže Artemis...

Jak jsem už řekla, ze začátku jsem byla takový Yes man. Na všechno jsem řekla "ano". I když jsem vůbec nevěděla, kam jedeme a co tam budeme dělat. Přes týden jsme s dobrovolníky pracovali a víkendy byly volný. Takže jsem chtěla vidět co nejvíce a myslím, že se mi to i povedlo.

Dobrovolnictví je pro mě způsob, dělat co to mně baví s lidmi, kteří mě taky baví.

Minulý rok jsem jela na festlival Banát poprvé, letos podruhé a opět to bylo úžo. Chtěla bych vám přiblížit, co vlastně Banát je a proč tam jezdím, taky jsem zjistila, že Banát je lepší, než online seznamka a závěrem to zakončím několika zápisky z festivalového deníku, o které bych se s vámi chtěla podělit. Tak pojďme na to!

Na snídani byly bagely - už jsem vám říkala, že to je jedna z nejlepších věcí, co jsem taky jedla? Po snídani holky chtěly do koupelny, jako každý den. A v tom řekl Jarda, že jde do sprchy. To jste měli slyšet, málem s toho byla potyčka mezi holkama a klukama. Holky však převažovaly, tak to kluci brzy vzdali a raději mlčeli. 😀...