Věřím, že když nahlídnete pod pokličku mého příběhu, budete potom třeba o trošku víc rozumět lidem v podobný situaci. A vy, kdo jste na tom jako já, si snad budete připadat o trochu míň ztracení.

Spousta lidí si myslí, že když přijde nemoc, bum bác, dostanete lázně a po čase je zase vše v pohodě. V téhle představě jsem žila několik let po mojí mrtvici. Možná někomu přijde, že jsem se nakonec uzdravila. Neuzdravila. Když mluvím, tak občas zvláštně, protože je pro mě i po desíti letech těžké se vyjádřit. Stále mám problém s rukou, která zdaleka nemá jemnou motoriku, a koleno se mi prolamuje. Podle doktorů půjde moje tělo mnohem dřív do háje. Ale co. Žiju? Žiju. Po lázních jsem se střetla s opravdovým a reálným životem, takže pak to pravý vzrůšo teprve nastává!

Pro ty, co mě nesledují na sociálních sítích, tak už od poloviny října "marodím s rukou". Od té doby, co se mi přihodila mrtvice, mi nefungují svaly v pravé ruce a ta visí jak "pařát" od zápěstí dolů …a to prostě nechceš, že?! Je to jak psychicky, tak i fyzicky náročný. A tak jsem si našla, na doporučení fyzioterapeuta IC KLINIKA Brno...

Nejprve bych vám vůbec vysvětlila, co to jsou Lvice, proč jsem tam šla a komu tím pomáháme. Pojďme na to.

HTML Comment Box is loading comments...