Věřím, že když nahlídnete pod pokličku mého příběhu, budete potom třeba o trošku víc rozumět lidem v podobný situaci. A vy, kdo jste na tom jako já, si snad budete připadat o trochu míň ztracení.

Spousta lidí si myslí, že když přijde nemoc, bum bác, dostanete lázně a po čase je zase vše v pohodě. V téhle představě jsem žila několik let po mojí mrtvici. Možná někomu přijde, že jsem se nakonec uzdravila. Neuzdravila. Když mluvím, tak občas zvláštně, protože je pro mě i po sedmi letech těžké se vyjádřit. Stále mám problém s rukou, která zdaleka nemá jemnou motoriku, a koleno se mi prolamuje. Podle doktorů půjde moje tělo mnohem dřív do háje. Ale co. Žiju? Žiju. Po lázních jsem se střetla s opravdovým a reálným životem, takže pak to pravý vzrůšo teprve nastává!

Pokračování příběhu ze Sanatoira Klimkovice. Bohužel, nebo bohudík, volný čas jsem trávila počítáním příkladů do matematiky, a ne lítáním za klukama (stejně tam nikdo nebyl, jak v předchozích lázních 😃). A proč matika? Usmyslela jsem si, že se dostanu zpátky na vejšku, kde se dělají přijímačky mimo jiné z matiky. Kdybyste nevěděli, nebo zapomněli,...

Hned za pár dní jsem odjela do Klimkovic, tentokrát jsem si to hradila sama, respektive taťka. Právě jsem začala brát invalidní důchod, po roce, jinak jeden rok je na uzdravení, vyléčení a když se neuzdravíš, pak až dostaneš důchod. Jelikož jsem ještě rok nepracovala, dostávám tu nejnižší možnou částku. Pobyt v Klimkovicích je drahý jako čert a...

Vždycky jsem milovala hory, ten pocit, když vylezu a vidím všechno pode mnou a v tu chvíli si uvědomím, jak maličká jsem oproti světu, té mocné přírodě. A touha po horách zůstala i po mrtvici, takže za pár dní po dámské jízdě jsem zase odjela na Malou fatru. Chození mi moc nešlo, ale tak jak sem se vrhla na tenhle...

Máma a dcera, dvě Elišky na cestách, juch! Jeli jsme jenom na pár dní, ale o to pestřejší to bylo. Naše cílová stanice - Slovensko. Zastavili jsme v Trenčíně, kde jsme zkoukli největší hrad na Slovensku a pokračovali jsme dál. Druhý den hrozně pršelo a místo chození po horách jsme zapluli do Jánošíkova muzea, pak další hrad. Upřímně, mě ty...