Nekonečný boj s protetikou
Po 11 letech různých zkušeností s protetickou péčí jsem si uvědomila, že "co je moc, to je moc." Tento článek píšu jako náhled do problematiky, o které se podle mě mluví méně, než by mělo. A co je to ta protetická péče? Zahrnuje výrobu a přizpůsobení pomůcek, jako jsou protézy nebo ortézy, které zlepšují mobilitu lidí s handicapem.
Když jsem přemýšlela, jak tento článek napsat, přepadaly mě smíšené pocity – naštvání, bezmoc i jisté zoufalství. Zajímalo mě, jestli jsem jediná s takovou zkušeností s protetickou péčí, ale po rozhovorech s dalšími lidmi jsem zjistila, že nejsem sama. Rozhodla jsem se tedy sepsat své zkušenosti v popisnějším a neutrálním duchu, i když bylo náročné nepromítat do článku příliš silné emoce.
Pokud jste tělesně handicapovaní, ortézy, dlahy či náhradní končetiny nejsou volbou, ale nutností. Tyto pomůcky mají protetici zajišťovat. Moje zkušenost ukazuje, že realita je často složitější. Za posledních 11 let jsem vystřídala mnoho pomůcek: cca 4 individuálně vyrobené ortézy na nohu, 9 různých vložek do bot, 3 ortézy na koleno a asi 15 dalších na ruku. Odhaduji, že tak deset procent z nich opravdu fungovalo a plnilo svůj účel.
A proč jsem si vůbec brala pomůcky, které neseděly? U většiny ortéz zjistíte až po delší době, že nefungují tak, jak by měly. U některých jsem si zas způsobila problémy sama – například odřeniny, které se hojí i tři měsíce (hlavně kvůli zhoršené citlivosti pokožky u handicapované nohy). Nakonec se ale většina chyb ukázala jako chyba v řešení, které protetici vymysleli.
Provoz blogu holkashandicapem.cz podporuje platforma pro tvorbu webových stránek Webnode.
Proces získávání ortéz a překážky, které mohou nastat
Abych vám popsala proces, začneme od začátku. Když potřebujete ortézu, musíte nejdříve k lékaři, který vám napíše žádanku. Tu pak donesete protetikovi, který žádost posílá pojišťovně ke schválení. Jakmile je žádost schválena, může konečně začít výroba. Pokud jde o individuální ortézu, většinou se vyrábí na základě otisku konkrétní části těla. Například u ortézy na nohu mi nohu museli nejprve zafixovat sádrou, aby vytvořili přesný model, který pak sloužil jako základ pro výrobu ortézy. Až je ortéza hotová, musíte znovu pro poukaz od lékaře, a teprve pak vám ji vydají. Zní to jednoduše, ale téměř vždycky se objeví nějaký problém. Celý proces probíhá přes vás. Protetik potřebuje něco vyřídit s lékařem? Vyřizujete to vy, většinou osobně. Lékař odpoví, opět jdete vy.
Sériová nebo individuální ortéza?
Když potřebujete sériovou ortézu: Najít obchod s protetikou, kde mají daný typ ortézy, není jen tak. Výsledek? Desítky hodin strávených obcházením protetických obchodů a sháněním konkrétní pomůcky.
Pokud potřebujete individuální ortézu, tak vám ji vyrobí na míru, což může být výhoda, když je správně vyrobená. Je to ale složitější proces a člověk si není jistý, co mu nakonec vyrobí a jestli mu to sedne, protože ani ortéza na míru není prostě jistota.
Moje zkušenosti
Jednou mi protetik řekl, že pojišťovna chce, aby se pacienti do procesu sami zapojili. "Jasně, jako bych neměla nic lepšího na práci než vyřizovat ortézu," říkám si. Přitom si málokdo uvědomuje, jak náročné to je, když vedle toho zvládáte práci a další povinnosti. Chodím k fyzioterapeutovi, ergoterapeutce, chodím na botox s rukou... a hlavně mám práci (Ze Stodoly, Holka s handicapem, Aktivně po mrtvici). Navíc s mým omezením pohyblivosti je pro mě všechno pomalejší. Taky pohybovat se po městě a neustálé přecházení mi taky moc nepřidá. A když se konečně dočkáte ortézy, čeká vás další poplatek – většinou do tisíce korun. Možná se to nezdá moc, ale při množství ortéz, které jsem vyzkoušela, to není zrovna levná záležitost.
Malá část mých ortéz
Poslední dva roky jsem se začala o oblast protetiky zajímat víc, hlavně proto, že jsem objevila, kdo to všechno vlastně platí. Přihlásila jsem se do systému pojišťovny, kde lze dohledat všechny úhrady. Nestačila jsem se divit. Náš systém zdravotnictví má rozhodně výhody, třeba v porovnání s USA, kde platíte i za výjezd sanitky. Ale není bez chyb a peníze občas míří nesprávným směrem. Praktický lékař mi jednou účtoval tisíc korun za prohlídku, na které jsem vůbec nebyla. Nebo protetik si za speciální vložky účtoval 40 tisíc – vložky, které by podle jiných odborníků rovnou letěly do koše. Na druhou stranu bez systému zdravotvicí bych byla úplně v háji. Třeba teď chodím na botox do ruky (kvůli zmírnění stahování svalů) jednou za 3 měsíce a jedna dávka stojí přes 10 000 Kč a to bych určitě neměla. Takže český systém zdravotnictví mi určitě finančně pomáhá, ale někdy přijdou peníze od pojišťovny jednoduše vniveč.
Někdy je problém rozestup, kdy můžete žádat peníze na novou ortézu. Když jsem loni dostala schválenou žádanku na nové vložky, nastal další problém. Kontaktovala jsem protetika, který mi kdysi vyrobil vložky skvěle na míru, ale ten mě odkázal na jinou protetiku, prý už tam tyto vložky dělají běžně. Jaké bylo mé zklamání, když jsem obdržela sériové vložky, které jsou pro mě naprosto nevhodné. Kvůli tomu jsem musela čekat rok na novou žádanku od lékaře, protože tyto vložky jsou pro mě úplně zbytečné. Totiž každá ortéza má stanovenou dobu, po jejímž uplynutí ji může lékař teprv znovu předepsat, aby ji pojišťovna proplatila.
Levá světlá sériová – nevyhovující, pravá zelená na míru – ideální
Když jsem nedávno zkoušela reklamovat ortézu na koleno, protože mi je velká, tak mi ve zdravotnických potřebách řekli, že reklamace ani výměna nejsou možné. Byla jsem zoufalá, ale pak mi bylo doporučeno, že hlavními, kdo na protetiky dohlíží, jsou revizní lékaři od pojišťoven. Napsala jsem tedy e-mail. Musela jsem ho ale poslat na obecnou adresu pojišťovny, protože kontakt přímo na revizního lékaře tam nebyl. S e-mailem jsem si dala záležet, několik dní jsem na něm pracovala, aby byl konstruktivní a věcný. Odpověď? Po měsíci mi napsali, že mám reklamovat u protetika. Zavolala jsem tedy znovu do zdravotnických potřeb a dali mi číslo přímo na výrobce. Tak uvidíme. Přijde mi, že když je nějaký problém, všichni od toho dávají ruce pryč a poraďte si.
Velká ortéza na koleno
Na závěr ale i jedno pozitivum. Nedávno jsem byla v Brně u pana Hudečka v Ortotice, kterého mi doporučil fyzioterapeut. Pan Hudeček mi vyrobil speciální vložky, které jsou skvělé. Moje koleno je teď mnohem lépe srovnané a cítím se zase o trochu víc jako normální člověk. Po 11 letech jeden z mála, co mi pomohl.
Neříkám, že protetici jsou špatní. Možná mnoha lidem dokážou pomoci, ale zdaleka to není stoprocentní a rozhodně je tu prostor pro zlepšení. A ten systém? Ten by nutně potřeboval zjednodušit, aby si lékaři a protetici mohli informace předávat přímo. Takhle je to úplně na hlavu – většina pacientů to nakonec vzdá. A upřímně? Já mám někdy ten pocit taky! Raději budu žít bez ortéz a vložek do bot. Moje tělo to sice dlouhodobě nevydrží, ale někdy mám pocit, že by mi to za ten klid stálo.
Pokud máš podobnou zkušenost, napiš mi do e-mailu, komentářů na FB nebo IG. Společně můžeme na tenhle problém upozornit.